Snad polehčující okolnost

Proč bych to nepřiznal. Jsem drsně vycvičen;

básně tu a tam blednou

mění se v led i v okenní parapet,

ptáci dolů sklouznou.

Zpívají Uhněteme z hlíny

volavky popelavé, bílé a rudé.

S nádechem vůní dívčí klíny

nevezmou nic, co po nich zbude.

Poté se přou v hádankách;

padají se po úbočích, spí v kolibách.

Cestou, ach bože, neberou rukojmí.

Na dálku ucítí ohořelé chrámy, těžký pach;

v sítích i v půlnočních modlitbách,

nemohu jinak, bosou nohou překračuji stíny.